OH - 3. kapitola – Ďábelský plán (z pohledu Adriana) – 4.část

 

Přátelé, netuším, jak se mi to podařilo, teda spíš nepodařilo, ale nezobrazilo se mi na Štědrý den nastavené pokračování OH. Měl to být dárek pro vás od blogového Ježíška...

Takže to nyní napravuji a jako omluvu dnes v jednu po půlnoci přidám hned další navazující pokračování ;)

Užijte si Silvestr!

Holt chci mít pod kontrolou prostředí, ve kterém bude Sydney bydlet. Asi si tím vnitřně kompenzuju ty budoucí zásahy na Strigoje, kdy nebudu mít pod kontrolou nic. Díky mně se bude cítit v bytě hezky a bezpečně.

„Máš pravdu. Nezklamal. Tak tedy dobrá. Bydlení je ve tvé režii, ale chci vše předem vidět,“ podmínil si.

„Fajn, ale dnes ne. Zítra ráno a vezmi s sebou metr,“ zaúkoloval jsem ho. „Stavím se pro tebe. Ty to dej do kupy s Rose. Zkontroluju si vás. A pokud jí něco budeš dál tajit, prásknu to na tebe já sám.“

„S tebou jsem teda kšefty,“ lamentoval roztrpčený brácha, než jsme zavěsili. Zase jsem ho převezl. Jojo, tohle Adrian Ivaškov skutečně umí. Ovládání éteru má nespočet výhod. Dimitrij to ode mě pocítil na vlastní kůži několikrát. A do zpěvu mu zrovna dvakrát nebylo. Občas mu dávám pořádné kapky. A co nezvládnu sám, dokoná naše malá dhampýrka. Haha. Dobře mu tak.

Nenapadlo mě, že se mi budou klíče od nového tajného bytu, tak brzy hodit. Čekaly na mě v krabičce v mém pokoji. Poslíček mi je přinesl, když jsem byl na akademii sv. Vladimíra. Morojský realitní makléř dodržel slib. Měla to být moje tajná zašívárna s ateliérem. Ale situace si žádá změny. Obětuji ho ve prospěch Sydney. Byt s dispozicí 2KK pro ni bude optimální. Nyní ho jen rychle uklidit a zařídit nábytkem. To zvládnu. Nejsem žádné béčko.

Do batohu jsem sbalil všechny možné čistící prostředky, smetáček s lopatkou, hadry i houbičky. A tři velké misky, místo kbelíku na vodu, abych u rodičů nebudil nežádoucí pozornost. Nezapomněl jsem pro jistotu ani svůj metr. Pak jsem dal do batohu i notebook. Budu objednávat potřebné vybavení pro Sydney. Dneska byt pečlivě uklidím a předvyberu na internetu nábytek. Musím prozkoumat jednotlivé stránky s různým dekorem skříní a podobně. Zjistím, co mají a nemají skladem. Taky vše barevně i typově sladím. Ráno to s Dimitrijem přeměříme a závazně objednám, co bude hned skladem. Pošlu pro to dva strážce mých rodičů do města. Hned to s nimi i složím. Večer to musí být pro Sydney připravené. A nejen tak ledabyle, ale naprosto dokonalé a vymazlené do nejmenšího detailu.

Byt byl bezvadně položený v blízkosti centra. Kousek od bytu Romitri a Lissy. Byl prostorný a světlý. Kuchyňská linka na míru ve vanilkovém dekoru se mi líbila. Tu jsem dávno předtím nechal od truhláře na zakázku vyrobit i se všemi vestavěnými spotřebiči. Jen byla zaprášená od pilin. První jsem se pustil do mytí oken. To mi zabralo dost času. Posléze jsem přetřel skříňky a poličky v kuchyni. Potom jsem vydrhl koupelnu a záchod. A na konec vytřel podlahy v celém bytě. Vše se blýskalo čistotou. Byl jsem na sebe právem pyšný. Ta únava za to stála.

Až poté jsem si sedl v obýváku na zem a začal objednávat potřebné věci jako jídelní stůl s židlemi, ubrus s prostíráním, nádobí, hrnce a příbory do kuchyně, utěrky, kávovar, mixér a spoustu dalších věcí. Následně jsem vybral dvě křesla, pohovku a na ni několik barevných polštářků, garnýže, závěsy a záclony, vázy a konferenční stolek. A pro Sydney do rohu menší psací kancelářský stůl s pohodlnou židli na kolečkách, aby měla kde pracovat. A naposled v ložnici obrovskou postel, ložní povlečení a prostěradla, noční stolky, lampičky a několik dalších nezbytností. Nesměl jsem zapomenout ani na vysavač, mop a další věci potřebné k úklidu, které budou pro Sydney nepostradatelné. Docela jsem si máknul a z hlavy se mi snad i kouřilo, abych na něco zásadního náhodou nezapomněl. Taky jsem předvybral skříně a komody.

Až pozdě v noci jsem dorazil domů do svého pokoje. Dal si rychlou sprchu a zalezl konečně zcela vysílený do postele. Usnul jsem okamžitě.