30 srpna 2014

13. kapitola – Víkend (z pohledu Rose)





Stále ještě jsem ležela v posteli a přemítala o předešlé noci, když se ozvalo zaklepání. Do pokoje vtrhly holky - Lissa, Mia, Jill - každá měla v ruce tašku plnou věcí. Nechápala jsem nic do té doby, než promluvily: "Překvapení - narozeninový holčičí víkend právě začíná. Dnes je tématem wellness a zítra relax."
Zatočila se mi hlava. "Ne. Takhle neuteču za Dimitrijem," pomyslela jsem si smutně.
"Rose, vstávej, dojdi si do koupelny obléknout tenhle župan a pantofle. Rozčeš si vlasy. Zbytek je na nás," nařídila mi Lissa.
Poslechla jsem. Nic jiného mi ani nezbývalo. Odhrnula jsem peřinu a vstala. Lissa na mě překvapeně koukala: "Rose, ty spíš v džínách?"
"Sakra," prolétlo mi hlavou. "Na tohle jsem úplně zapomněla. Jak z toho ven?"
"Noo, víš Liss, já byla včera utahaná a musela usnout oblečená," zalhala jsem jediné přijatelné vysvětlení, které mě zrovna napadlo.
Vrátila jsem se za nimi a žasla. Moje postel byla zastlaná, na ní ležel přehoz a všude na stole, na zemi se povalovaly samé ženské serepetičky. Záhadným způsobem se v mém pokoji objevilo velké relaxační křeslo. "Posaď se, Rose," pokračovala Lissa v pokynech. "Jill, sepni Rose vlasy a pak jí nanes na obličej hydratační masku. A ty Mio, připrav lavor s vodou a solí na pedikúru."
Seděla jsem v křesle a nechala se od nich obskakovat. Bylo to docela příjemné. Po půlhodině mi masku Jill smyla a řekla: "Čas na snídani." Ve dveřích se objevila Lissa s horkou čokoládou a koláčky.
"Tohle si nechám líbit," řekla jsem spokojeně.
Takhle pokračovalo celé dopoledne. Mia zjemnila mé nohy, upravila nehty a nakonec je i nalakovala krásným vínovým lakem. Pak ještě odněkud vytáhla teplé ponožky, pro hydrataci mi celá chodidla až po kotníky napatlala krémem a oblékla tlusté ponožky. Tím byla pedikúra hotová.
Další na řadě byla Lissa. Zkontrolovala mi obličej, naštěstí jsem na akné netrpěla a pinzetou zdokonalila tvar mého obočí. Zase nanesla hydrataci na obličej.
Potom přišla na řadu manikúra. Tu jsem si skutečně užívala. Moje ruce dhampýrky dostávaly pořádně zabrat. Lázeň, pilník, změkčení kůžičky a několik vrstev laků - výživa, dva potahy vínové a nakonec průhledný na zafixování. Poté znovu krém a velké rukavice. Připadala jsem si jako princezna.
Na oběd jsme měly pizzy s donáškou na pokoj a čokoládový dezert. Bylo to božské.
Vše probíhalo tak, že jedna z holek na mně pracovala a druhé dvě se střídaly v hýčkání navzájem. To znamená, že v době, kdy Lissa trhala mé obočí, měla na sobě hydratační masku Jill a přitom ona dělala manikúru Mie. Hodně jsme se nasmály. Až dosud jsem si neuvědomila, jak mi tohle holčičí řádění chybělo.
Chtěla jsem jim pomáhat, abychom všechny prošly stejnými zkrašlovacími procedurami, ale já jako oslavenkyně měla zákaz. Ony to však ve třech i tak v pohodě zvládaly.
"Rose, připravená na bolest?" zeptala se mě Lissa.
"Bolest?" nechápala jsem.
"Jo, jde se na epilaci nohou voskem," vysvětlila mi. Rozehřála vosk, nanesla ho a položila proužky. Zkušenými pohyby vytrhávala chloupky. Tohle teda příjemné nebylo, ale ženy musí pro krásu trpět.
Po vystřídání všech jsme přešly opět na příjemné věci. Zkoušely jsme si různé účesy, které budou nejlepší na pondělní večírek a líčení.
Den utekl jako voda. Večer jsme šly normálně na večeři do jídelny a viděly se poprvé s kluky. My jim vylíčily bezva den wellness a oni nám filmy, popcorn a lenošení. Pochválili nás, jak jsme krásné. Bylo to fajn. Jen jeden muž mi zde chyběl. Můj Dimitrij.
Stále jsem se po jídelně rozhlížela, jestli ho neuvidím. Bohužel se neobjevil. Vymýšlela jsem v hlavě plán, jak se k němu večer dostanu. Chatka by byla bezpečnější, tam on však o víkendu dobrovolně nepřijde. Musím to risknout a zase jít do budovy strážců.
Jestli se však ze včerejší noci poučil a chce se mi za každou cenu vyhnout, bude mít zamčeno. Ach jo.
Večerka se chýlila ke konci a my se vydali na své pokoje. Dohonila mě Lissa a povídá: "Rose, dnes spím u tebe. Pyžamový mejdan pokračuje."
Vyjeveně jsem na ni zírala. Překazila mi i noční plán, jak vidět Dimitrije. "Jaaak?" vykoktala jsem.
Usmála se na mě a vysvětlila: "Uprosila jsem Albertu, že máš narozeniny v den zkoušek, takže si je neužiješ a jsi nervózní. Abych ti zvedla náladu. Je to jen mezi námi, ale dovolila nám to a bude nás krýt. Je skvělá."
Nakonec to bylo moc fajn. Jako za starých časů, když jsme utekly z akademie. Jen my dvě. Povídaly jsme si dlouho do noci, a pak v mojí posteli usnuly. Několikrát jsem měla nutkání jí povědět o Dimitrijovi, ale v posledním okamžiku jsem se vždycky zarazila a mlčela.
Ráno se pro Lissu stavila Alberta, aby ji nenápadně propašovala do jejího pokoje vedlejším vchodem. Celá parta se sešla v jídelně na snídani a následně měl pokračovat holčičí filmový mejdan u mě.
Dimitrije jsem znovu neviděla. Začínala jsem z toho být nervózní a smutná. Koukaly jsme s holkama na samé slaďáky - Pretty Woman, Titanic a podobně. Jedly čokoládu a cpaly se popcornem. K obědu jsme si daly palačinky. Díky filmům den rychle uběhl.
Nakonec jsme zkoukly čtyři - ještě Pearl Harbor a Osobní strážce. Večeře v jídelně. Kluci dnes měli turnaj ve stolním fotbálku a kulečníku. Fotbálek vyhrál Eddie a kulečník Dimitrij.
"Ó můj Bože, on byl s nimi a já ho dva dny ani nezahlédla," zabolelo mě u srdce.
Vrátila jsem se k sobě na pokoj, když se ozvalo zaklepání. "Dále," zavolala jsem.
Dovnitř nakoukl Adrian a pobaveně mě pozoroval. "Na ten svůj šílený plán, že půjdeš zase do budovy strážců, zapomeň. Nesnažili jsme se s Belikovem zbytečně, abychom vás od sebe udrželi dál. Poslední noc před závěrečkama to nezkazíš. Stejně bude mít zamčeno," řekl vážně.
"Adriane, já ho musím vidět nebo se zblázním," vyhrkla jsem zoufale.
Usmál se: "Já nikdy neřekl, že ho neuvidíš, ale bude to v mojí režii."
"Jak to myslíš?" nerozuměla jsem tomu.
"Nebude to klasické setkání, ale společný sen vyvolaný éterem," vysvětlil mi.
"Cooože?"
"Klid Rose, uvidíš ho. Teď splníš všechny moje podmínky nebo si to rozmyslím. Umej se, vem si nějaké hezké pyžamo, vypij tento čaj z termosky a nasaď si prsten. Rychleji tě to uspí. Až budete oba spát, sejdeme se všichni tři ve snu."
"Slibuješ?" zeptala jsem se ho.
Přikývl na souhlas: "Slibuju." Podal mi termosku s čajem i krabičku s prstenem, objal mě a políbil na čelo. "Za chvíli jsme u tebe, neboj." A odešel.
Honem jsem vletěla do koupelny, umyla se. Na sebe jsem si oblékla krásnou saténovou košilku růžové barvy, kterou jsem dostala od Lissy, ale nikdy jsem ji neměla na sobě. Vypila připravený čaj. Byl z bylinek. Nepoznala jsem ze kterých. A nasadila si prsten. Zachumlaná do peřin jsem usnula.
Ocitla jsem se v chatce. Dimitrij stál před krbem, koukal do ohně. Na sobě měl jen pyžamové kalhoty. Strašně mu to slušelo. "Dimitriji," oslovila jsem ho a rozběhla se k němu.
Otočil se na mě s úsměvem a rozevřel náruč, aby mě mohl obejmout. "Rozo," zašeptal mi do vlasů. Stočila jsem k němu své oči, nevydržel můj pohled a ihned se sklonil, aby mě políbil. Nejdřív něžně, pak nenasytně. "Tak hrozně jsi mi chyběla, Rose. Miluju tě," tiše promluvil v pauze pro nádech. "Pojď, musíme si promluvit," a dovedl mě k posteli, abychom se posadili. Stále mě objímal. "Zítra máš závěrečky. Vím, že je zvládneš, ale chtěl jsem ti popřát hodně štěstí. Já tam nebudu," povídal mi.
"Jak to? Zase se neuvidíme?" zeptala jsem se ho zoufale.
Polovičatě se usmál a odpověděl mi: "Uvidíme, ale až večer, buď na tom vašem večírku, nebo v noci. Ještě nevím, jak to vyjde. Ale neboj se, dám ti včas vědět. Ty mi nyní slib, že si večírek a oslavu narozenin s partou a spolužáky náležitě užiješ. Ať tě ani nenapadne na večírek nejít nebo se z něj vypařit, dokud ti nedám další instrukce. Rozumíš? Budeš šťastná oslavenkyně, budeš se bavit a tancovat, ano?" pronesl vážně.
"Ano, slibuju. Ty mě však nenech dlouho čekat, prosím," poprosila jsem ho. A natáhla se, abych ho mohla opět líbat. Nebránil se. Přitáhl si mě na klín a pokračovali jsme v něžné láskyplné hře. Pouze jsme se drželi a líbali.
Až moc brzy se otevřely dveře, ve kterých stál Adrian. "Nerad ruším, ale máte poslední minutu. Je to dost náročné vás tu oba držet. Nechci být zítra úplně mimo, když je ten večírek. Hodně mě to vysiluje. To nejhlavnější jste si snad řekli." A odešel, aby nám nechal soukromí.
"Miluju tě, Dimitriji," pohladila jsem ho po vlasech.
"A já tebe, Rose," zašeptal a naposledy mě políbil. Sen se rozplynul. Upadla jsem do hlubokého bezesného spánku.

Žádné komentáře:

Okomentovat