20 června 2015

SPO - 24. kapitola – Ozera v hlavní roli



Ozera se nezdá :) Adrian ho trošičku podcenil a nejen jeho...


Rose, Eddie i Mason na nás již čekali v jídelně. Hromadně jsme si nabrali na táci snídani a posadili se k našemu obvyklému stolu. Dneska jsme si rezervovali na celý den společenskou místnost na dhampýrské koleji s velkou televizí a DVD přehrávačem. Zkoukneme pár filmů. Venku se v třeskutém mrazu být nedalo. Prostě taková oddychovka. S malou dhampýrkou jsme si zabrali křeslo pro dva. V objetí jsme si do něj sedli. Postupem času se Rose natáhla a hlavu na polštářku si položila do mého klína. Neodolal jsem a hrál si s jejími hedvábnými vlasy. Natáčel jsem si je na prst. Její stav se po včerejšku zase zhoršil. Ve své apatii sice koukala na obrazovku, ale pochybuji, že vůbec tušila, co běží za film.
Lissa s Christianem se zařídili podobně jako já s Rose. Místo, aby nás napodobili i dvě další dvojice, sedli si zvlášť. Mason zůstal na malé pohovce s Eddiem a na druhé zase Mia s Jill. Opravdu jsem je nechápal. Mají jedinečnou možnost popohnat vztah dál a oni zařadí nepochopitelně zpátečku. Přitom při včerejším tanci zabodovali. Holkám se nedivím, že se neangažují. Jill na to nemá povahu. Je strašně plachá a Mia sice stydlivá není, ale s kluky to dřív přeháněla. Nazval bych to tak, že se sama sobě snaží navrátit sebeúctu. V podstatě se chovám stejně a rozumím jí. I když se jí Mason líbí, nezačne si první. Potřebný krok musí udělat jako muž stojící o její srdce právě Ashford. A ten po špatných zkušenostech s Rose není na vážný vztah ještě připravený. A Castile? To je kapitola sama o sobě. Jill sice hltá pohledem, ale skutek utek. Co se týče holek je víceméně nezkušený a v kombinaci s plachou Jill se to rovná vražedné kombinaci. Jestli se k první puse dopracují za rok, bude to zázrak. A s tímhle materiálem něco dělejte?! To je i nad moje síly! A magii s nátlakem a příkazem "dej jí pusu", používat prozatím nehodlám.
Ani malé dhampýrce by nepřidalo, kdyby se musela den co den koukat na tři vrkající párečky v její blízkosti. Bohatě stačí Lissa s Christianem. Navíc díky poutu toho vidí určitě mnohem víc, než sama touží. Kdo by taky chtěl být účastníkem soukromých sexuálních dostaveníček své nejlepší kamarádky a jejího přítele?! Já teda ne. Kdybych nemusel, nelezl bych do snů ani bráchovi. Jeho vysněné orgie s Rose bych si nechal rád ujít. Ale copak v téhle situaci toho můžu nechat?! Ztratit jediný kontakt a povědomí o tom, co se s ním u Taši děje?! Nemůžu. Tečka.
Nejprve dám do kupy znovu Romitri a potom budu mít čas i náladu zabývat se zbytkem. Třeba mě Miason a Edjill nakonec překvapí a nebudou moji pomoc vůbec potřebovat...
Den utekl díky filmům poměrně rychle. Večer jsme se rozešli do svých pokojů. Od kluků mi pípla jedna společná smska: "Adriane, pro Miu prosim mensi puget cervenych gerber a marcipanove srdce. Diky Mason - A pro Jill rovnez mensi kytici ale ze zlutych tulipanu a jako darek srdcovou bonbonieru rafaelo. Dekuju Eddie."
Vyťukal jsem ihned odpověď: "Predem splneno." Ani jsem se nestačil rozkoukat a na dveře někdo zaklepal. "Dále," pustil jsem dotyčného dovnitř.
Do pokoje strčil hlavu Christian s omluvným pohledem: "Zachráníš mě ještě jednou?"
"O co jde, Ozero?" pokynul jsem mu k židli a čekal, až se vymáčkne.
"Dárek pro Lissu k Valentýnu," odhalil. Pro mě žádná novinka.
"Nenapadlo tě co koupit?" zeptal jsem se.
"Napadlo, ale nevím co vybrat. Chci jí dát něco lepšího než sladkost ve tvaru srdce. Přemýšlel jsem nad parfémem, ale netuším, který koupit, aby se mně i jí vůně líbila, když ho nemůžu předem očichat," svěřil se se svým problémem Christian. "Kytice bílých frézií je jasná."
Pustil jsem notebook a na netu otevřel stránku, kde si obvykle parfémy vybírám já sám. Akorát jsem zvolil záložku na druhy pro ženy. Přelétl jsem je očima. Nehodlal jsem Christiana zruinovat, ale ani jsem nechtěl vybrat žádnou šitku. Rozumný poměr kvalita a cena. To splňovala poměrně známá a osvědčená značka, od které i já sám používám pánské vůně. A podrobně si proklikal složení parfémů. Ve chvíli, kdy jsem narazil na ten s fréziemi, bylo rozhodnuto. "Vzal bych tenhle. K Lisse se bude hodit a navíc voní po fréziích. Co cena? Je přijatelná? Nebo koukneme do levnější kategorie," nechal jsem si svůj výběr odsouhlasit Ozerou.
"Cena je naprosto v pohodě. Počítal jsem s tím, že vybereš ještě něco mnohem dražšího," odsouhlasil mi to.
"Klidně můžu," pousmál jsem se.
"Nééé, takhle mi to vyhovuje," bránil se hned přesně podle předpokladu.
"Objednám to přes net na svoje jméno, ať to mají na skladě a během lidského úterý zařídím vyzvednutí. Ve středu ráno na Valentýna to tu stoprocentně bude. Už jsem se těšil, že chceš pomoc vybrat pro Lissu nějaké spodní prádlo," neodpustil jsem si ho popíchnout.
Nebezpečně po mně blýskl svýma modrýma očima: "Dávej si na mě bacha, Ivaškove!"
"Klídek, Ozero! Já jen, že by se to na ty vaše pondělky a středy mohlo hodit. Spojit příjemné s užitečným," odhalil jsem mu, co vím.
Jeho nebezpečný výraz se změnil na překvapený. "Jak o tom sakra víš?"
"Aury," vysvětlil jsem jednoduše. "Nejste ve škole zdaleka jediní. Neptej se, prostě to poznám. Nebudu to ventilovat veřejně, pokud se bojíš tohohle. Pouze jsem ti nabídl své služby do budoucna. Na dámské spodní prádlo jsem odborník."
"O tom nepochybuji. Jako i na další spoustu věcí okolo žen. Parfém a kytice postačí. Díky," zvedl se k odchodu. "Co bereš pro Rose ty?"
Pousmál jsem se: "Malá dhampýrka je jasná. Čokoláda a růže. Na koupi prádla to v našem případě zatím nevypadá…"
"Žádná změna k lepšímu? Lissa má o ni strach. Vlastně my všichni," zajímal se Christian. Ve tváři ani stopa po jeho obvyklém sarkasmu.
"Bohužel ne," povzdechl jsem si zachmuřeně.
"Napadlo mě ji vytáhnout pryč ze školy. Celý příští víkend máme být u tety. Alberta s Michailem jedou zase s námi jako doprovod. Mohli byste jet s Rose s námi. Na spaní bychom zamluvili nějaký hotel. To je ten nejmenší problém. Popřemýšlej o tom," navrhl mi dobrosrdečně výlet k Taše. Celý jsem se orosil. Hlavně to ne! Ozerovou bych musel na místě za chování k bráchovi zabít a Rose by setkání s Dimitrijem tváří v tvář rovněž nevydýchala.
"Noo, uvidíme," pronesl jsem neurčitě. "Každopádně děkujeme za nabídku." Pak jsme se s Ozerou rozloučili a on odešel k sobě nahoru.
"Další návštěva u Nataši," prolétlo mi hlavou rozladěně, jakmile jsem v pokoji opět osaměl. "Dokonce rovnou celý víkend." Už předem jsem se rozhodl, že tam v žádném případě znovu nejedu. Nedokázal bych se přetvařovat. Ale před partou to musíme zase sehrát jako divadlo s tím, že pojedeme a znovu provést nějaký průšvih těsně před výletem.
Cigarety a Rosina procházka po večerce je provařená. Musíme být originální. A tentokrát v tom musíme figurovat oba dva. Mám celý týden na to vymyslet přijatelný plán.
Slíbil jsem dneska s Rose strávit další noc u ní na pokoji. Zbývalo několik hodin, než kampus ztichne, abych se k ní mohl nepozorovaně proplížit. Pustil jsem si potichu hudbu a relaxoval. Potom jsem přes internet objednal zbývající dárky pro kluky i sebe na svátek zamilovaných pro naše krásky. Mie a Jill jsem nechal vyrobit malé kytice s pěti květy v ozdobném vázání a stuze. A Lisse trochu větší kytici z oblíbených frézií a bílých růží. Kytka pouze z frézií s jejich drobnou strukturou by nebyla ono. Pět bílých růží a mezi ně bílé frézie. Pro Jill rafaelo, pro Miu marcipánové srdce, pro sestřenku parfém a pro Rose obrovskou srdcovou čokoládovou bonboniéru asi s padesáti bonbóny a puget ze sedmnácti rudých růží.
Celkovou objednávku jsem přeposlal svému strážci-dodavateli-zásobovači a rovnou i štědrou peněžní částku za vyřízení, vyzvednutí i dovezení na akademii během úterní noci. Nejradši bych to klukům zaplatil všechno sám, ale oni by se cítili nepříjemně, že vlastně není dárek pro jejich vyvolenou od nich, kdybych to zacvakal já. Proto jsem jim to nezkoušel ani navrhnout a hrát si na mecenáše. A místo toho jsem jim smskou poslal celkovou částku za dárky, kterou mi mají donést. Pro Ozeru peníze problém netvořily. Ale u Masona a Eddieho jo. Své morojské táty neznali a matky samoživitelky to mívaly těžké. Já se zlatou kreditkou tyto starosti nikdy neřešil. Nakonec jsem se zařídil k jejich i své vlastní spokojenosti. Každému jsem tajně zaplatil jednu třetinu a jim poslal ve zprávě již sníženou částku. A férově to použil do praxe i u Ozery.
Vysprchoval jsem se, do batohu si nabalil potřebné věci k Rose a znovu se oblékl do džín. V půl jedenácté jsem navštívil Dimitrije ve snu. Adam měl dneska dovolenou. Jinak vše při starém. Ozerová prozatím neprudí. A brácha se k ní chová odměřeně. Jejich dřívější kamarádství je vinou Nataši nenávratně v čudu. Soudruh je v její blízkosti neustále ostražitý. Nazval bych to klidem před bouří…
Sen jsem ukončil, oblékl si zimní bundu a vytratil se pod maskováním do noci. Cestou jsem se stavil zase v jídelně a sebral pro malou dhampýrku čokoládovou pěnu. Sobě jsem musel vzít taky. Jinak bych ji nedonutil to sníst.
V peřinách na mě čekala. Vtiskl jsem jí pusu na přivítanou na čelo a v koupelně na sebe hodil pyžamo. Pak jsem z batohu vytáhl uloupenou pochoutku. Čokoládu jsem v tak velkém množství nemusel, ale kvůli Rose jsem se překonával. Včera tuna čokoládové zmrzliny a dneska tohle. Ještěže Moroj nemůže onemocnět cukrovkou.
"Na, malá dhampýrko, dneska jdeme na konzultaci k čokoládovému cvokaři," podal jsem jí kelímek se lžičkou. Nadechovala se k protestu, ale přísně jsem ji předběhl. "Žádné odmlouvání! Tohle pěkně sníš a bez debat!"
Poslechla. Když jsme cukrovou nálož kalorií spořádali, povzdechla si: "S tebou se nemá cenu hádat, Adriane! Jsi neodbytný a paličatý! Musí být vždycky po tvém!"
"Jsem rád, že ti to konečně došlo, malá dhampýrko. Joo, abych nezapomněl, kde mají tajné místečko Dragozera?" zeptal jsem se.
"Ty s tím nedáš pokoj, dokud to nezjistíš, viď? Ale přísahej mi, že to zůstane jen mezi námi. Je to Lissino soukromí. Není fér, abych to veřejně ventilovala…,"
"Přísahám. Pouze mě zajímá, kam se tady v kampusu dá ve dvou zalézt, aby nehrozil průšvih," slíbil jsem mlčení.
Rose se na pár vteřin objevil na rtech pobavený úsměv: "Scházejí se na půdě v kostele."
"Cooože???" vykoktal jsem šokovaně. Zaskočilo mě to. Pak jsem se rozchechtal. "Oni hřeší v prostorách kostela?! To mě podrž! V pondělí a ve středu je tam sodoma komora?! Chudák velebný otec! Jestli je tam někdy přistihne, tak to s ním klepne. Andělská Lissa se nezdá. Kostelní porno jsem ani já ještě neviděl a to jsem toho shlédl i zažil na vlastní kůži hodně…"
Za svou hlášku jsem si vysloužil malý výchovný pohlavek. "Adriane, větší pako než ty na světě neexistuje! Jestli to před nimi jednou jedinou narážkou práskneš nebo naznačíš, vyřídím si to s tebou! Varuju tě!"
Dotčeně jsem se ozval: "Malá dhampýrko, mlčím jako hrob! Ale jen tak mezi námi: Mám dost šílený nápady, ale sex v kostele ani já sám na své dlouhatánské soupisce hříchů nevlastním! To už je i na Adriana Ivaškova silný kalibr! Ozera s Dragomirovou mě normálně trumfli! Já se picnu!"

Žádné komentáře:

Okomentovat