Podrobné info o Taše a Danielovi...
"Sakra kolik mi toho u Ozerové uniklo?!" nadával jsem v duchu. O Danielovi Denalovi jsem nic netušil a o nějakém přání Taši taky ne.
Zaměřil jsem se na své otázky a vytáhl si detaily z bráchovy hlavy. Taša se s Danielem seznámila v bojovém studiu při výuce. Zrovna měl službu strážce Bauer a Daniel doprovázel svého morojského pána. A ejhle přeskočila oboustranná jiskra a Nataša se zamilovala. Nejprve se několik týdnů jenom z dálky oťukávali. Propalovali se navzájem pohledy. Daniel se do tréninku svého morojského šéfa nezapojoval a zůstával opřený o stěnu. Strážcovský stín. Trvalo to asi měsíc.
Adam si té přitažlivosti všimnul a upozornil na to v šatně mezi řečí Dimitrije. Jenže ten se podle svých služeb s Danielem i jeho pánem míjel. Neřešil to a vypustil to ze svých myšlenek. Nedělal si ze začátku naděje. Vnímal to od Nataši jako marný pokus donutit ho třeba žárlit. Proto jsem to ze snů nezjistil...
Po měsíci se Daniel osmělil a musel Tašu kontaktovat nejspíš telefonem. Asi proběhla nějaká ta smska. Ozerová určitě reagovala vstřícně, neboť spolu šli na večeři. Dimitrij je z dálky zahlédl na parkovišti před bytovým domem, když se vracel z běhání v parku. Po službě a za denního světla ji nehlídal. Chyběla mu však stoprocentní jistota, zda to skutečně byla Nataša. A nechtěl se jí ptát na soukromí. Sám se radoval, že ona do něho přestala rýt i pominula její předchozí nevraživost vůči němu.
Po dalším týdnu už je ač opět neplánovaně poprvé tváří v tvář potkal u výtahu. Vracel se z nákupu a oni šli podle Tašiných svůdných šatů nejspíš na večeři a tančit. S Danielem vyfiknutým v kvádru si na seznámení podali ruku. Ozerová je trochu rozpačitě představila. Jejich začínající vztah s Danielem patřil do nevinných. Udržovali si od sebe odstup. Žádná pusa, doteky, objetí, natož intimnosti. Strážce Denal bráchu z doslechu znal. Jeho pověst "Ruského Boha". Navíc netrpěl slepotou, aby mu docvaklo, že Nataše není Dimitrij ukradený.
Druhý den si Daniel musel vyměnit službu nebo si vzít dovolenou, protože dopoledne zazvonil dole u vchodu na bráchův zvonek. Taša s Adamem již odjela do bojového studia. Soudruh zvedl sluchátko: "Prosim."
"Tady Daniel Denal. Omlouvám se, že ruším, ale mohl bych s tebou mluvit?" spustil Daniel do mluvítka.
"Ahoj. Jo, pojď. Druhé patro," pozval ho brácha nahoru k sobě. Ani ho nijak moc nešokovalo, že ho strážce Denal vyhledal. Na jeho místě by se zachoval stejně. Počkal na něho u dveří a pokynul mu do bytu. Pro oba uvařil kávu.
Daniel se narovinu v kuchyni u stolu zeptal: "Lezu ti do zelí?"
Dimitrij se po strašně dlouhé době ze srdce zasmál nad tímto příměrem: "Buď v klidu! Nelezeš! Naopak mi uděláš velkou službu, když v tom, oč se snažíš, vytrváš a dotáhneš to do úspěšného konce. S Tašou máme ohledně našeho vztahu jasno. A mohu tě uklidnit, že z mé strany nic nebude, ať tě matou její vysílané signály jakkoli. Během léta ti navíc vyklidím pole úplně. Vracím se totiž ke královskému dvoru. Pokud budeš mít zájem, šikovně bych se postaral o změnu tvého přidělení k lady Ozerové za moji maličkost..."
Strážce Denal se rozzářil jako sluníčko: "Fakt?! To by bylo skvělý!"
"Jsme domluvení," odkýval mu to potěšeně brácha. "Taša je fajn ženská. Budu jedině rád, když ji tu nechám v dobrých rukách. Zaslouží si být šťastná a milovaná. Nepovažuj mě za konkurenci. Pouze doufám, že to s ní myslíš vážně, Danieli. Je zralá a připravená na to se brzy vdát a mít děti. Vždycky chtěla za manžela dhampýra. Má svérázné názory na královské Moroje i boj proti Strigojům. Nejsi jí lhostejný. Na výběr muže je náročná a jejím přísným sítem neprojde každý. Využij toho ve svůj prospěch a přejdi do protiútoku. Znám ji dobře. Nebude se bránit. Cestičku sis vyšlapal slušně. Čeká na tvůj první krok. Nechce se znovu spálit jako se mnou, když u nás dvou aktivitu přebrala ona a já ji odmítl. Moje srdce patří jiné ženě a ona to ví. I to, že v létě odcházím. Jenom ještě netuším přesné datum. Včas se ti ozvu, až to bude aktuální."
Danielovi spadl ze srdce kámen. On se do Ozerové opravdu zabouchl. Dopil kávu a zvedl se k odchodu s tím, jestli tenhle rozhovor může zůstat před Tašou utajený. Brácha mu to odpřísáhl. Vyprovodil strážce Denala do předsíně, když se otázal: "Umíš hrát kulečník?"
"Trochu. Proč?" pozvedl obočí.
"V tom případě na něj Tašu nenápadně vytáhni. Ale předem se psychicky připrav na to, že s ní turnaj prohraješ. Tak aby to nezamávalo s tvým mužským egem," radil mu Dimitrij taktiku na Ozerovou.
Daniel mu nadšeně poděkoval za tip, kam má Natašu vzít na rande. A svěřil se bráchovi, že prozatím spolu chodili jen na večeře a tančit do morojské restaurace. S přátelským podáním ruky se rozloučili.
A soudruh tiše, nenápadně a z povzdálí pozoroval vývoj jejich vztahu. Za další týden zaznamenal na parkovišti první pusu s objetím. Ten následující první polibek. Nataša zářila spokojeností. A za dalších čtrnáct dnů dostali oba s Adamem o víkendu dovolenou s tím, že Taša bude celé dva dny v bytě a nepotřebuje garde. A Dimitrij podle auta zaparkovaného u baráku poznal vůz Daniela, který se nehnul z místa do pondělního rána. Strávili spolu první víkend. S největší pravděpodobností logicky došlo i na první sex.
To se stalo pár dní předtím, než brácha odjížděl na dovolenou do Ruska. Měl z toho upřímnou radost. Ale jeho myšlenky ve snu ovládla Roza a těšení se na blížící se osobní setkání. Proto mi to uniklo. Pátral jsem pouze na povrchu. Nešel jsem do hloubky. Moje blbá chyba...
Zlobil jsem se na sebe za malou důslednost, ale bylo mi to prd platné. Pozdě bycha honit. Stalo se. Čas nevrátím. Dvouměsíční vztah Nataši a Daniela mi zůstal skrytý.
Nyní Dimitrij litoval zmařených životů. Taša konečně poznala lásku i štěstí a během chvíle vše zase ztratila. V hloubi duše si Dimitrij uvědomoval, že je vlastně lepší, že Ozerová zemřela spolu s Danielem. Neskutečně by jako přeživší trpěla. Může se to zdát kruté, ale je to tak. Nikdo rozumný by nechtěl být v pozici vidět na vlastní oči umírat osobu, kterou miluje. Zamilovaný by vždycky vyměnil život pro svou lásku na úkor sebe.
Uvěřil jsem, že Ozerová svá slova ohledně toho, aby si brácha užil dovolenou v Rusku s rodinou, myslela vážně a bez přetvářky. Neměla důvod v opak. Konečně se odprostila od posedlosti Dimitrijem. Znovu ho vnímala jako přítele. A docvaklo mi, že znám i její poslední přání.
Když se soudruhem diskutovala na konci května bez emocí o jeho odchodu ke královskému dvoru, napadlo ji: "Dimko, je mi jasné, že budeš mít u dvora spoustu povinností v zásahovce, ale uvítala bych, kdyby ses ujal strážcovské funkce Christiana. Chci mít jistotu, že bude v bezpečí. A s tebou bude. Potřebuju u něho někoho schopného, kdo tam ohlídá jeho život. Kdyby se mi cokoli stalo, přeju si, abys tu pro něj byl aspoň ty. Nikoho jiného než mě nemá. Budeš jeho přítel, ochránce i rodina. Prosím tě slib mi to..."
Brácha jí nic závazného neslíbil: "Tašo, takhle nemluv! A nepřivolávej nějakou tragédii. Navíc Christian sám není a nebude. Pokud vím, má Lissu. I když vás bude dělit větší vzdálenost, budete v kontaktu přes telefon, skype nebo email. Ohledně té strážcovské funkce si to promyslím. Předem neodhadnu, co mi všechno na krk hodí Ben. Taky se mi před Christianem a tou jejich partou nechce odhalovat mé zapojení v zásahovce a to budu muset, když pojedu na výjezd. Necháme to prozatím otevřené, ano?"
"Dobře. Teď z jiného soudku. Ještě neodjíždíš natrvalo. Takže ti dám instrukce jako Adamovi. Všechny moje majetkové záležitosti a smlouvy jsou u právníka Hayse. Je tam i moje poslední vůle. Plná moc k účtům a financím. Veškerý majetek připadá Christianovi. Osmnáct mu bylo. Manžela ani děti nemám, takže všechno zdědí on. Uklízela jsem si doma v papírech a při té příležitosti sepsala u notáře i poslední vůli. Člověk neví, co se může stát. Kdykoli ji mohu v budoucnu změnit nebo upravit, pokud se situace třeba změní..." zasnila se Nataša.
Dimitrij se neubránil pobavenému úsměvu: "Jsi zamilovaná. S Danielem vám to spolu sluší. Hodíte se k sobě. Omlouvám se, ale trochu jsem si ho proklepnul."
Taša nakrčila s hraným dotčení obočí: "Teda, Dimko! Že se ani trochu nestydíš tohle dělat! Zneužíváš svých kontaktů a přístupů do tajných databází! A mě hlídáš jako ostříž, abych někomu naivně nenalítla, když jsem ta zoufalka bez chlapa! Ne teď vážně. Děkuju, že se i po tom všem o mě stále staráš. Promiň mi to několikaměsíční dusno a uhánění. Mrzí mě to a cítím se kvůli tomu hloupě. Přepískla jsem to. Jsi můj přítel. Nic víc. A budu ráda, když mě tak zase budeš vnímat i ty. Chovala jsem se hrozně. Přeskočilo mi. Zkazila jsem to. Kdybych mohla, vzala bych to všechno zpátky. Láska se nedá vynutit. Nyní už to vím a chápu. Buď se povede, že je ve správný okamžik na obou stranách nebo ne. Pak nezbývá než hledat dál... Co u tebe? Je vzájemná? Existuje naděje, aby časem byla? Toužím i tebe vidět šťastného a spokojeného. Zasloužíš si to. Jméno z tebe tahat nebudu. Beztak mi ho nepovíš a ani se ti po těch zkušenostech se mnou nedivím..."
"Netrap se tím, je to minulost. Zase přátelé. Omlouvám se, ale nejsem o tom schopný nahlas mluvit. Třeba později. Stačí, když mi budeš během léta držet palce pro štěstí. Možná mám jiskřičku naděje v lepší zítřky i já. Necháme se překvapit. Ještě je brzy na předčasné soudy," zvážněl soudruh.
Ozerová před bráchou zaťala ruce v pěsti a mačkala palce. "Až mi zčernají, Dimko! Jen aby mě pak i s černými palci Daniel pořád chtěl. Noo, není zbytí, kvůli tvému štěstí to risknu. Aspoň si ho prověřím. Jizva mu taky, zdá se, nevadí," pronesla vtipně.
"Máš čas?" zeptal se nečekaně Dimitrij.
Natašu jeho otázka rovněž překvapila, proto se obezřetně otázala: "Proč?"
"Potřebuji dobrého soupeře na kulečník," vyzval ji k vzájemnému duelu.
Mně šokem spadla brada až na zem. Brácha mě dokonale zaskočil. Předpokládal jsem, že se k Ozerové do konce svého pobytu u ní nepřiblíží. Spletl jsem se. On si byl naprosto jistý, že to Nataša myslela upřímně. Důvěřoval jí. Znovu se ho svést nepokusí. Jsou přátelé jako za starých časů, kteří mají společnou zálibu v hraní kulečníku.
I Taša jeho nabídku pár sekund vydýchávala. Překvapil i ji. Posbírala zbytky své ztracené rovnováhy a odpověděla: "Že váháš!" Rychle společně dovyplnili papíry po skončené výuce ve studiu, oba se ve své šatně osprchovali a v civilním oblečení se sešli u východu ze studia. Zamkli a na parkovišti nasedli do Dimitrijovy Hondy a vydali se směrem k nonstop baru s kulečníkem, aby si střihli partii. V autě se i hecovali, kdo z nich vyhraje...
Tohle všechno mi kvůli mé nedbalosti uteklo. Ledy mezi bráchou a Ozerovou roztály. Jsou přátelé. Předchozí dusno i problémy si vyjasnili a dohromady za tím udělali oba tlustou čáru. Je to minulost.
Krásné usmíření vzalo za své Tašinou smrtí. Po těchto informacích mi docvaklo, co Dimitrij nyní udělá. První si ověří u alchymistů papíry a záznamy z kamer, potom si nechá v márnici na vlastní oči ukázat těla Nataši a Daniela. Následně pojede do nemocnice za kolegou Adamem, aby zjistil, jak na tom je. A poslední jeho cesta povede k právníkovi pro poslední vůli. Taky ho bude čekat velice nezáviděnihodný telefonát nebo osobní návštěva s oznámením Christianovi, že zemřela jeho milovaná teta, kde mu navrhne své strážcovské služby a pomoc s vypořádáním Tašina majetku i všech závazků. Nejspíš i zařízení pohřbu...
Žádné komentáře:
Okomentovat