K 1.Máji jako dárek místo pusy další kapitolka ;)
Dominic White byl Moroj o dva roky starší než Dimitrij. Žil spořádaně s manželkou a jejich dvěma dětmi. Měl dva malé syny. Vedl dvoje záznamy o mém těhotenství: pravé utajené a falešné pro nemocnici. S Adrianem zfalšovali dokumenty o mém umělém oplodnění dárcovským spermatem Dimitrijova nevlastního morojského bratra kvůli případné budoucí podobě, který ovšem neexistuje. Aby mohl být Dimitrij legálně zapsán do rodného listu naší dcery, připravili se rovnou papíry na osvojení dítě. Tak naše malá rovnou dostane jeho příjmení a on bude uveden jako otec.
Na téma, jestli soudruh na Dominica žárlí nebo mu vadí, že na mě sahá a vidí mě nahou, jsme radši nemluvili. Bral to rozumně. Dominic White je přece lékař. Navíc porodník. Avšak měla jsem na jisté věci svou teorii. Druhou jeho částí se mu to vůbec nelíbilo. Jinak by se nechoval po každé prohlídce, jak se choval. V těhotenství jsem to byla vždycky já, kdo inicioval milování a další něžnosti, ale pravidelně po kontrole u Dominica se toho doma chopil sám Dimitrij. Dá se říct okamžitě, jakmile jsme dorazili domů. Smazával svýma rukama na mém těle doteky Dominica. Jinými slovy to nedokážu popsat. A nejvíc se věnoval mému klínu. Kde mě hladil a laskal jak doteky, tak polibky. A já nikdy nebyla ve stavu se bránit nebo ho odmítat. I pro mě jeho ruce byly příjemnější. Po něm jsem prahla celou svou duší i tělem. Vyšetření u Dominica byla nutnost, jak mít vývoj naší dcery pod lékařskou kontrolou. Nic víc.
Po báječné koupeli i masáži jsme se přesunuli do postele a pomilovali se. Něžně na boku v objetí. Myslím, že se téhle poloze říká "lžička". Je intenzivní, přesto pomalá a jemná. A před půlnocí jsme spokojeně usnuli. Valentýn, jak má být.
Jenže ouha, ve tři ráno jsem se vzbudila s velkou bolestí v oblasti břicha. Strašně mě to vyděsilo. Trvalo mi, než mi došlo, že to není moje bolest, ale Lissina. Christiana naschvál nebudila a opatrně odešla do koupelny. Asi hodinu seděla na vaně a na mobilu si hlídala čas bolestí. Byly to kontrakce. A pravidelné. Rozhodla se konečně probudit Ozeru a stoupla si. V tu chvíli jí po nohách stekla plodová voda. Pár minut jenom šokovaně zírala. Když se trochu vzpamatovala, posadila se opět na vanu a mobilem vytočila Dominica Whita. Uklidnil ji a domluvili se, že se za třicet minut sejdou v nemocnici na příjmu. Malý Erik Ozera se během dneška vydere z bříška na svět. Konečně mě pouto pustilo.
"Dimitriji," zašeptala jsem a lehce s ním zatřásla.
Vmžiku vyskočil z postele a rozsvítil lampičku. Stále jsem se držela za bříško, ani mi to nedošlo. Zbledl. "Máš bolesti? Něco je špatně. Neměli jsme se milovat. Vždyť porodíš o tři měsíce dřív. Sakra, co jsem to jen způsobil a Dominic pořád, že to nevadí. Proč jsem ho sakra poslouchal," nadával si.
"Soudruhu, dost," neudržela jsem se a musela se smát. Koukal na mě, že mi zcela přeskočilo. "Já jsem v pořádku. To Lissa. Erik se právě rozhodl, že chce na svět. Praskla jí plodová voda a má pravidelné kontrakce. Je sama v koupelně. Volala Dominicovi. Sejdou se v nemocnici. A tupec Ozera spí. Musíme za ní nahoru…" nadechla jsem se, abych ještě něco řekla, když jsem zkřivila obličej bolestí.
Dimitrij ke mně vyplašeně přiskočil: "Rozo, Rozo?!"
Minutu jsem byla pohlcená Lissinou bolestí z další kontrakce. Když skončila, byla jsem schopná to soudruhovi vysvětlit. Bohužel se vůbec neuklidnil a plašil dál. I když jsem se ho snažila zadržet, vytočil Adriana. A po něm ještě i Patricka. Oběma řekl do telefonu pouze: "Lissa" a zavěsil. Museli být domluvení předem. "Ty, zůstaneš ležet," nařídil mi bez kompromisů. Neposlechla bych ho, ale zasáhla mě další Lissina kontrakce přes pouto. Takže mi nic jiného, než být nadále v posteli, nezbylo. Dimitrij se s ruskými nadávkami soukal do oblečení a bot.
Hned, jak bolest přešla, jsem vstala taky. Dimitrij byl právě v obýváku a obouval si boty. Takže mě neviděl. Honem jsem na sebe natáhla legíny a šaty. Pak se šla rovněž pro boty. Soudruhova odezva rozhodně přiměřená nebyla. "Rozo, ty nikam nejdeš, rozumíš?! Okamžitě si lehni zpátky do postele…" chytil mě za paži, aby mě zastavil a lehce se mnou zacloumal. Pokračoval by ve svém hysterickém proslovu dál, kdyby mu nezazvonil mobil. Christian. Konečně ho Lissa vzbudila. "Do pěti minut jsem u vás," vyhrkl do telefonu a zavěsil.
To, že mluvil v jednotném čísle pouze o sobě, mě vyvedlo z míry a docvaklo mi, co na mě chystá. Plánuje, že mě k Lisse a Erikovi nepustí. Ale to se mu nepovede, i kdyby se stavěl na hlavu. Já jsem její strážkyně a dneska mě potřebuje mít u sebe. Je vyděšená a zmatená. Nenechám ji v tom samotnou.
"Jdu taky, ať se ti to líbí nebo ne!" zaječela jsem na něj.
"To teda nejdeš! Pane Bože, Rose, buď rozumná! Ohrozíš naše dítě! Nemůžeš být s Lissou, prožívat s ní bolest, ani s ní být přímo u porodu…" kecal si svoje moudra. Abych odvedla jeho pozornost, přestala jsem se s ním prát a klidným hlasem se zeptala, jak si to teda představuje. A on mě sám pustil přesně podle mého plánu. A ujišťoval mě, že se o Lissu postará za mě. Nechala jsem ho povídat ty kraviny a potom mu nečekaně jednu vypálila do tváře. Ani v těhotenství jsem nezapomněla dávat někomu pěstí.
Nic mu to neudělalo, pokud nepočítám monokl, jen ztratil ostražitost a chytil se rukou za poraněný obličej. Já toho hned využila a vyběhla ke vstupním dveřím od bytu, rychle odemkla a s klíčema v ruce vydupala bosá schody k Lisse. Dimitrij běžel za mnou vzápětí. Na chodbě na mě nevolal, aby nevzbudil spící sousedy. Kdybych tohle realizovala a nebyla těhotná, už bych od něj byla dávno přišpendlená břichem na zemi a on na mně. Ale nyní se bál mě jakkoli zadržet, aby nám s miminkem nějak neublížil. Doběhla jsem nahoru a odemkla si.
Christian s Lissou seděli v objetí na pohovce v obýváku. Posadila jsem se k Lisse z druhé strany, než byl Ozera. "Jsem s tebou, Liss. Zvládneme to," uklidňovala jsem ji. Potom nás obě zasáhla další kontrakce. Snažila jsem se pouto blokovat, ale nešlo to.
"A do prdele! Vaše obavy byly opodstatnělé," vydechl Christian, když zaznamenal můj obličej zkřivený bolestí, jak se držím za bříško a těžce dýchám jako Lissa. "Tobě nejde blokovat pouto a cítíš bolesti taky. Rose, ty tu nemůžeš být. Takhle ohrozíš Rosii. Tímhle stylem porodíš taky, ale na rozdíl od Lissy o tři měsíce dřív. Musíte si navzájem zablokovat pouto," domlouval mi i sám Ozera.
"Na to ti seru, já se od Lissy a Erika nehnu ani na krok. S malou v bříšku to zvládneme. Nejsme z cukru," odmávla jsem ho.
"Rose, Christian má pravdu. A Dimitrij to ví taky. Pokoušel se tě zadržet a tys ho zranila, viď?" připojila se k nim i Lissa.
Nestihla jsem na to odpovědět, protože se rozletěly dveře dokořán a dovnitř vběhl Adrian, Sydney i Patrick. "Díkybohu," vydechl vděčně Dimitrij a kývl na ně.
Adrian k nám s přísným výrazem nakráčel. Ještě byl zadýchaný. Sáhl do saka a vylovil krabičku. Před námi ji otevřel. Obsahovala dva prsteny. Proč dva jsem zjistila o pár vteřin později. "Tohle si obě navléknete okamžitě na ruku! Bez debat! Zablokuje to pouto!"
Lissa si prsten sama vzala, já jí zarazila: "Liss, neber si ho. My to s malou zvládneme."
"Rose, bez zablokování pouta vás ohrozím a to nedopustím. Rosie není připravená přijít na svět. Poslechni Adriana a nasaď si ten prsten. Za pár minut se dostaví další kontrakce," domlouvala mi Lissa.
"Pokud si prsten nasadím a pouto se zablokuje, nic se nezmění. U porodu s tebou budu stejně," nebrala jsem to na vědomí.
"To teda nebudeš!" zahřměl vytočený Adrian. "Máš pět sekund, aby sis nasadila ten prsten, když to neuděláš ty, udělám to já a použiju na tebe nátlak! Ať se ti to líbí nebo ne! Ty zůstáváš doma v posteli! Sydney a Patrick tě budou hlídat, aby tě nenapadlo dělat hlouposti! Stačí, žes zase jednu vrazila bráchovi! A tentokrát zasloužená opravdu nebyla, Rose! S Lissou budu já, Dimitrij, Christian a Dominic! Postaráme se o ni i o Erika! Slibuju! Rozluč se s Lissou! My s ní jdeme do nemocnice a ty do postele!"
"Zapomeň, jsem svéprávná! Jdu s Lissou do nemocnice taky a pouto blokovat nepotřebuju," hádala jsem se dál a ocitla se v další bolestivé kontrakci. Nabíraly na síle. Příjemné fakt nebyly.
"Brácho, je mi líto. Plán "B"," smutně se podíval Adrian na Dimitrije. Omámená z bolesti jsem se nedokázala vzepřít, když mi Adrian spoutal k sobě šátkem ruce a navlékl mi prsten nabitý éterem. "Liss, buď prosím rozumná alespoň ty." Ona kývla a svůj prsten si dobrovolně navlékla.
"Jděte všichni do hajzlu! Co to má být?! Vy jste to plánovali?! Zrádci! Myslíte si, že mě od Lissy a Erika jen tak odstřihnete?! To se vám nepovede," zařvala jsem nepříčetně.
"Skvěle, zrealizujeme i plán "C"," dodal s ironií v hlase Adrian a vytáhl z kapsy druhý šátek, který mi s mým narůstajícím zděšením uvázal přes pusu jako roubík. "Rose, jestli toho nenecháš, plánem "D" tě ovlivním, abys usnula a nebudeš ani vědět zprávy o postupujícím Lissině porodu, které budeme volat z nemocnice Patrickovi a Sydney. Je to ve tvých rukách. Zvol si," dorazil mě Adrian úplně. A já přestala vzdorovat a vykulila na ně na všechny své oči, ze kterých mi tekly slzy z podvedení, zklamání a obav o Lissu a Erika.
Dimitrij to nevydržel a klekl si přede mě, aby mi zpříma hleděl do očí. "Rose, buď prosím rozumná. Nechci z tebe dělat žádného vězně. Pokud slíbíš, že zůstaneš doma v posteli, necháš si na ruce prsten a nebudeš se dál hádat, rozvážu ti pouta i roubík. O Lissu a Erika se postarám. A tobě budu volat a říkat nové informace od Dominica o postupujícím porodu. Christian i Dominic s ní budou celou dobu. Nebude sama. Jen se prosím přestaň prát a hádat. Nemůžu připustit, abys jakkoli ohrozila naši dceru."
Brečela jsem dál. Lissa vydýchávala kontrakci tentokrát sama. Prsteny fungovaly. Dimitrij mi stáhl z pusy roubík, abych mohla mluvit. "Christian u ní celou dobu nebude, protože ho tam na druhou dobu porodní nechce. Tam mám být já. Jako její nejlepší kamarádka a strážkyně. Nenechám ji tam samotnou," odhalila jsem Lissino tajemství a konečné rozhodnutí o přítomnosti lidí u jejího porodu.
Dimitrij, Adrian, Sydney, Patrick i Christian se po sobě překvapeně podívali. "Cooože? Jak to? Já tam nebudu? Ty mě tam nechceš, Liss?" koktal Christian.
"Chci tě tam, ale pouze na první dobu porodní v přípravné místnosti. Na porodní sál se mnou nepůjdeš. Tam se mnou měla být Rose. Avšak za těchto okolností to zvládnu sama jen s Dominicem," vysvětlila své rozhodnutí Lissa.
"Nenechám tě tam samotnou! Moc dobře vím, že se bojíš! Budu tě držet za ruku a přivedeme spolu Erika na tento svět, Liss! Ať se to těmhle ostatním zrádcům líbí nebo ne! Já se jich ptát nebudu," slíbila jsem Lisse, že její přání splním.
"Lisso, mohu se zeptat na důvod, proč tam má být Christian pouze první část a na sále ne? Počítali jsme, že s tebou bude celou dobu. Nerozumím tomu," hledal přijatelné vysvětlení Dimitrij. Stále to jako chlap nepochopil. Klasika.
Tak jsem mu to řekla na plnou hubu a bez servítek já sama: "Protože nechce, aby ji muž jejího života viděl trpět, křičet bolestí, celou od krve a potrhanou, když pomáhá jejich společnému dítěti na tento svět!"
Dimitrij sebou cuknul, jako kdybych mu vrazila ránu pěstí. Christian byl na tom podobně. "Kurva!" ulevil si Adrian. "Vždyť ji hned potom uzdravím…"
Žádné komentáře:
Okomentovat