OT - 51. kapitola – Bublinky (z pohledu Rose)

 

Všem školou povinným gratuluji k vysvědčení a přeji pohodové prázdniny ;)

Nespal hlubokým spánkem, protože se asi po deseti minutách sám od sebe vzbudil. Jako kdyby vycítil, že ho ve spánku někdo sleduje. Vmžiku si sedl připraven k útoku. I ve tmě mě poznal. „Rozo,“ vydechl a uvolnil své napjaté tělo, jenže ne na dlouho. „Je Adrianka v pořádku?“ staral se.

„Ano, spinká. Jááá… Přišla jsem se ti omluvit za své chování a řeči. Nemyslela jsem to tak. Jsem od porodu nemožná a nesnesitelná. Ty se tak snažíš a se vším mi pomáháš a tohle je můj vděk. Můžeš mi to odpustit …,“ zadrhl se mi hlas.

Dimitrij mě jediným nečekaným pohybem strhl k sobě a políbil. Hladově jsem mu polibek oplácela a co nejvíc jsem se k němu tiskla. Jeden druhého jsme hladili po tvářích a ve vlasech. „Rozo, já ti nemám co odpouštět. To já vše zvoral s tím jménem. Neměl jsem na to přistoupit. Natož ji dneska před tebou takhle oslovit. Miluju tě a miluju i naši nádhernou Adrianku. Zítra to na matrice napravíme.“

„Ne, nic se měnit nebude. Zůstane druhým jménem Rosie. Já si na to jen musím zvyknout. Byla bych ráda, kdybys ji doma se mnou oslovoval Adrianko. Pokud s ní budeš sám beze mě, je výběr na tobě. S tím Adrianem jsi měl pravdu. Zaobírám se poslední dobou pouze sama sebou. Jaká jsem hrozná matka. Že jsem asi na dítě nebyla připravená a jsem příliš mladá i tím pádem neschopná. Na všechny okolo žárlím, že jim péče o miminko nedělá žádné problémy. Ty, Lissa, Christian, Adrian i Sydney se dokážete o prcka postarat daleko líp než já. Navíc si připadám děsně neatraktivní. Ztratila jsem svou fyzičku i ostražitost strážkyně. O povoleném těle a tucích po těhotenství ani radši nemluvím. Nemůžu se ti už líbit…,“ stihla jsem říct, než mě Dimitrij umlčel dalším polibkem a strhl nás oba ze sedu do lehu.

„Tak zaprvé: jsi úžasná máma, jsi připravená a v žádné případně nejsi neschopná. Tohle všechno způsobují rozházené hormony. Rozo, vždyť je to dneska teprve deset dní, co se nám Adrianka narodila. Nemůžeš chtít zázraky. Vedeš si skvěle. Oběma se nám změnil od základů život. Musíme si na to zvyknout, přizpůsobit se té změně a to chce čas. Zase máš na sebe příliš vysoké nároky a všechno chceš hned. Bez čekání. To ale nejde. Přesně na tohle máš šestinedělí, rozumíš?! A zadruhé: pro mě jsi atraktivní stále a vždycky budeš. Ta tvoje dvě nenáviděná kila, která máš navíc od své původní váhy, jsou totiž na velice dobrých místech, víš? A mohla by tam klidně zůstat napořád. Dokonce bych si troufl říct, že jsi po porodu snad ještě krásnější než kdy dřív. Jestli to vůbec jde. Ani nedokážu slovy popsat, jak mě ta tvoje mateřská postava přitahuje. Jako kdybys právě dozrála ve skutečnou ženu. Ženu, která pro mě navždycky zůstane bohyně, protože mi dala dceru. Těmihle smyslnými kopečky ji krmí,“ vyslovil Dimitrij a něžně mi uchopil oběma dlaněmi ňadra. Ze rtů mi utekl slastný povzdech.

Soudruh se spokojeně pousmál a pokračoval: „A tímhle božským klínem ji přivedla na tento svět.“

Pohladil mě přes kalhotky a já už zasténání nezabránila. Přitáhla jsem si ho k sobě a líbala ho. Překáželo mi jeho pyžamo. Vrchní díl si sám svlékl a já se nemohla nabažit jeho svalů. On mě přes oblečení nepřestával dráždit taky. „Rozo, ještě máš nějaké pochybnosti, že mě nepřitahuješ?“ zašeptal mi do ucha ochraptěle. Rukama jsem mu sjela na kalhoty od pyžama a toužila mu je stáhnout. Jeho obrovské vzrušení nešlo skrýt. Nelhal. Chtěl mě. A moc.

Proto mě tak překvapilo, když mě zarazil: „S tímhle budeme pokračovat až po šestinedělí.“

„Néé,“ vypravila jsem ze sebe po jeho odmítnutí. „Lissa mě uzdravila a ty to moc dobře víš. S tímhle nemusíme čekat tak dlouho.“

„To vydržíme. Nepsané pravidlo zdrženlivosti neporušíme, ale jsem ochotný přistoupit na společnou sprchu. Třeba každý den a těmhle věcem se taky nebráním,“ nepřestával mě dotyky vzrušovat.

Přerušila nás pláčem Adrianka. Oba jsme vstali a šli za ní zpátky do ložnice. Já jsem si lehla do postele a svlékla si noční košili, aby se mi mohla přisát k prsu. Dimitrij rozsvítil lampičku, malou mi z postýlky podal a pak nás se zatajeným dechem pozoroval při kojení.

„Soudruhu, na co právě myslíš?“ zeptala jsem se pobaveně.

„Ani se neptej. Že by nebylo špatné být právě na místě Adrianky. Mít neomezený přístup ke tvým smyslným ňadrům. To totiž musí být sen většiny mužů. Navíc mě ten pohled fascinuje. Jak dokážeš nejdřív devět měsíců pod srdcem nosit naše dítě, které v tobě roste a hýbe se. Následně porodit na svět tohohle tvorečka z půlky tebe a z půlky mě a potom ho při životě udržet mlékem ze svých prsů. Dokud jsem to nezažil na vlastní kůži, nikdy mi na tom nepřišlo nic zvláštního. Až teď,“ odhalil mi Dimitrij.

„To tě za pár dní přejde,“ odmávla jsem to.

„Nesouhlasím. Na to je ten pohled moc dokonalý, abych se ho byl schopný nabažit. A hlavně vzácný. Nenechám si utéct tyhle okamžiky. Spíš přemýšlím, jak si je zdokumentovat. Mohl bych si vás při každém kojení fotit, ale to nevystihne tu výjimečnost tolik jako obraz. Adrian by vás mohl namalovat,“ vymýšlel Dimitrij možnosti.

„Soudruhu, tobě to otcovství zatemnilo úplně mozek! Jinak bys nikdy nemohl vyslovit hlášku, že dovolíš Adrianovi, aby mě viděl nahou,“ reagovala jsem na to dopáleně.

Moji stížnost Dimitrij shodil ze stolu. „Rozo, nerad ti beru iluze, ale on tě nahou již viděl a určitě ne jednou. Já ti to nikdy nechtěl říkat takhle naplno, ale když proflákl, že mi do snů lezl skoro každý den, zatímco ty jsi s ním byla na akademii a spala s prstenem proti snění, já snít mohl. A o kom a o čem se mi zdálo, je jasné. Musel milionkrát vidět každý detail při kouzle touhy a že jsem si ten sen trochu upravil a dotáhl jisté věci do konce, je jen maličkost. Věděl o sprše, o čokoládě – ještě dřív, než jsi ji převedla do praxe a spoustu dalších situací z našeho intimního života. Nemyslím si, že by na tom všem skutečný pohled na tvá ňadra něco změnil. Ale nevadí, já mu řeknu, ať si tu vzpomínku na vás dvě vytáhne z mé hlavy při spánku. Živý model mu dělat nemusíš, když se ti to příčí a bylo by ti to nepříjemné,“ odzbrojil mě Dimitrij.

„To nemyslíš vážně?! A to mi říkáš teď?! Jen tak mezi řečí?!“ zděsila jsem se upřímně. „Ty jsi věděl o čokoládě předem?“

„Já ne. Adrian. Takže nebyl v mém snu, ale ve tvém. Pouze mě v smsce noc předtím varoval, že nechce rušit. Prý když by ses náhodou vzbudila a realizovala do praxe, co se ti právě zdá, budu mít hodně práce. Víc nedodal a ty jsi mě druhý den ráno svázala,“ vysvětloval.

„Nooo...to snad ne?! Proč mi to říkáš až dneska?! On to nemyslel obrazně, jak nám kladl na srdce, abychom se z líbánek hlásili přes mobil a on nám nemusel lézt do erotických snů?! Byla to realita?! Proboha!“ skládala jsem si další kousíčky. A ten bídák soudruh se jen smál. Tohle mu nedaruju. „Ty to víš celou dobu? Pět let?!“ Přikývl.

„Já šílím pouze z představy, že toho spoustu pozná z aury a on si nás přehrává jako porno na videu,“ kroutila jsem nevěřícně hlavou. „Co všechno ví? Ty se s ním o nás bavíš?“

Zamítavě zavrtěl hlavou: „Ne, a nikdy jsem to nedělal. Jen mu občas ujede nějaká hláška, která ho prozradí. Dá se říct, že do našich snů lezl nejvíc na akademii. Pak se omezil jenom na aury. Do snů chodil jen v krizových situacích. Výstup s tvojí matkou. A následná čokoláda. Asi tenkrát zaznamenal ve tvé hlavě mnohem víc, protože se musel nějak dozvědět o sprše na akademii. Ta jediná před ním zůstala pár měsíců utajená. Jenže potom přinesl to oblečení po tréninku se studenty do tělocvičny. Odhalil další naše tajemství. Jeho poslední tajná návštěva ve snu, o které vím, musela proběhnout, když jsem ležel v nemocnici před Vánoci a on zjistil z mé hlavy to o té ruské kamasútře. Tady všude byl inkognito, aniž bychom o tom věděli. A opravdu většinou viděl naše soukromé porno, Rozo.“

„Pane Bože, já žila v domnění, že o sprše věděl, jen to před partou úmyslně zatajil,“ dostala jsem ze sebe. Adrianka právě skončila se svým krmením. Dimitrij si ji ode mě vzal, abych se mohla znovu obléknout. „Proč mi to nikdy nedocvaklo?!“

„Z toho si nic nedělej. Nešlo tomu vědomě zabránit. Můžeš ovlivnit jen sny, ve kterých se ti zjeví. Občas za mnou přijde na pokec, když nemůže spát. Ukázal mi takhle aury. Lissu s Erikem a tebe s Adriankou. A naše vybuchlé aury po milování, když nám přišel oznámit novinku o tvém těhotenství a vytáhl nás umilované z postele. Chtěl mě vytočit. Pokud jsme v pohodě a nehádáme se, naše sny hlídat nepotřebuje. Vystačí si s aurami. Kdykoli se s ním sejdu sám v kavárně, neodpustí si hlášku o tom, jestli mám denní dávku milování odbytou, zanedbanou nebo jsem plnil nad rámec. Zabil bych ho. V jeho přítomnosti nejde mít soukromí. Za těch pět let jsem si zvyknul. A protože vím, že tebe rozčilují i pouhé komentáře z aur o našem intimním životě, neupozornil jsem tě na ten malý podstatný detail,“ vysvětloval dál.

„Je tohle vůbec možné?!“ seděla jsem vykolejená na posteli. „Já ho rozčtvrtím na kousíčky zmetka jednoho! Je to šmírák! Úchyl!“

„Pokud tě to uklidní, povedlo se mi mu pár věcí vrátit i s úroky. Jeho sexuální začátky se Sydney byly hodně zajímavé. A to jsem nepotřeboval ani ty jeho aury. Jak se nás tenkrát ptala na problém s Adrianovým chováním, bylo to kvůli tomu, že se mu vyloženě nabídla. Rozhodla se, že se pomiluje s vampýrem a náš milý Adrian ji odmítl. A víš proč?“ smál se Dimitrij.

„Netuším. Proč by to dělal? Zrovna on. To mi k němu nesedí. Má sex rád. Proč by ho dobrovolně odmítal? Navíc s ženou, kterou miluje,“ nechápala jsem.

„Bál se, že jí při prvním milování ublíží a způsobí jí při něm bolest. Usmyslel si, že na ni použije magii, aby ji uzdravil. I za cenu, že ho od sebe za to odežene. Já už v tu dobu věděl pravdu. Neodehnala by ho. Jel jsem s ní dva měsíce předtím do města na gynekologii pro hormonální antikoncepci a spodní prádlo, aby ho svedla. Byli oba dost vtipní. Až když k tomu poprvé došlo, se Adrian od Sydney dozvěděl, že jsem to celou tu dobu před ním účelově tajil. Přísahal jsem Sydney, že to zůstane pouze mezi námi dvěma. Aniž bych předem tušil, čeho se to bude týkat. A on jako odplatu odhalil Sydney tajemství o kamasútře,“ svěřil mi poťouchle Dimitrij.

„Néééé?!“ zalapala jsem po dechu šokem.

„I když šel jejich vztah zhruba od půlky září kupředu, klasickému milování se vyhýbal. Přesně jako já tenkrát na akademii kvůli jeho podmínce. A po roce a půl zjistil naše největší tajemství,“ přiznal soudruh.

„Jaké tajemství? Vždyť jsi říkal, že na akademii všechno odhalil,“ vrtěla jsem hlavou. Nedávalo mi to smysl.

„Zmínil se mi, že jsi měla po pátečním tréninku v auře zvláštní bublinky a celkově aura hodně zářila. Nikdy takovou auru nezaznamenal. Neuměl ty bublinky správně vysvětlil. A já mlčel a tvářil se, že netuším, o čem mluví. Že jsme zažili jen další odpoledne plné něžností. Co přesně jsme tam praktikovali a jaký to mělo výsledek, zjistil zhruba po roce a půl. Přesně 30. listopadu v noci, když se se Sydney usmiřovali po jejich hádce ohledně práce pro alchymisty. Svedla ho smaragdovým prádlem a řekla mu, že se chce milovat. Na výročí. Rok předtím se rozhodla, že ho miluje a nenechá ho umřít. Odevzdala se mu svou duší i krví a o rok později měla v plánu udělat to samé se svým tělem. A ten blázen ji odmítl. Dotklo se jí to. Víš, jak tenkrát řešila postavu a jídlo. Adrian bezmyšlenkovitě zasáhl a napravil to jediným možným způsobem, ale aby se vyhnul skutečnému milování. Zmocnil se jejího těla svými dotyky i polibky a způsobil jí první rozkoš v jejím životě. Bublinky,“ mrkl na mě Dimitrij. A já se rozesmála.